Trampoty nalevo Sociální demokracie jde v Evropě od porážky k porážce – tento řetězec trvá už příliš dlouho, trend je setrvalý a obecný. Kde se stala chyba? Jak tento trend zvrátit? Zdá se, že klíčem není jen otázka marketingu, ve smyslu, když si soc.-dem. strany najmou lepší agentury, výsledek se dostaví. Problém ČSSD nespočívá jenom v tom, že média vlastní oligarchové a političtí protivníci, a že pro ČSSD nepracuje marketingový guru jako Mára Prchal. Problém není, že levice nemá moderní zbraně, se kterými by uměla vítězit, ale že bojuje pod špatnou vlajkou, bojuje špatné války a zvolila si nepřátele, proti kterým neumí mobilizovat. Neboli ještě jinak – levice potřebuje znovu promyslet svoje opodstatnění, […]

Náhled do dilemat na levici s malým přesahem do života církve (Juraj Laššuth)[...]

Recenze knihy: Ullrich, Daniel; Diefenbach, Sarah; Es war doch gut gemeint: Wie Political Correctness unsere freiheitliche Gesellschaft zerstört, München 2017, 288 s. Mnohý z nás se jistě už léta snaží postihnout „gramatiku“ ideologie, která výrazně určuje soudobou euroatlantskou společnost. Někomu to připadá levicové, jinému socialistické, další nadává na  „rudozelené“, jiní se zaměřují na utopické rysy tohoto diskursu a souzní jim to s Gorkého „děťmi soĺnca“, sluníčkáři – žádná nálepka ale nesedí. Stoupenci těchto idejí obvykle dávají najevo  morální převahu nad většinou svých spoluobčanů (virtue signalling), tedy jakési sekularizované farizejství? Podle autorů knihy, kterou chci představit, lze vidět tento fenomén i jako pseudonáboženství, sektářství, zaplňující za Západě vakuum po tradičním […]

Nenoste sombrera! Jak politická korektnost rozbíjí naši svobodnou společnost (Jaroslav Vokoun)[...]

Na téma národ a nacionalismus neslyšely generace socializované v posledních třiceti letech asi nic positivního – obojí se jevilo jako překážka v postupu vítězného liberálního universalismu. Ale ani my starší jsme o těchto tématech nic dobrého neslyšeli, jen odsuzování buržoazního nacionalismu a chválu socialistického internacionalismu. Možná už té kritiky bylo moc, možná ji zpochybňuje i to, že varování před „nacionalismem a populismem“ zaznívá dnes hlavně z úst poválečných elit, jejichž čas už vypršel a jim se jejich odchod z politického výsluní jeví jako konec demokracie – nevím, v každém případě se kniha izraelského filosofa Yorama Hazonyho s provokativním názvem The virtue of nationalism (New York 2018) stala rázem „světovým“ bestsellerem. Nechme se tedy vyprovokovat, opusťme „bezpečný prostor“ […]

Národ a nacionalismus očima izraelského filosofa. Recenze: Yoram Hazony – The virtue of nationalism (Jaroslav Vokoun)[...]

Sme stvorení k tomu, aby sme sa stali šťastnými, môže znieť ako len jeden z ďalších výrokov o šťastí, ktorý sa stavia do radu iných nespočetných výrokov, návodov, postupov a zaručených receptov k šťastiu. Ak máme problém sa medzi nimi orientovať, či si ich pamätať, nemusí nám to vôbec robiť starosti. Podstatu tejto veci si totiž určite pamätáme. Tá je vpísaná do srdca každého človeka: snaha a túžba každého jedného človeka po šťastí. Nikto nechce byť nešťastný, nikto netúži a ani sa neusiluje o nešťastie. Nanajvýš sme ochotní akceptovať určité nešťastie, aj to len vtedy, keď nás privedie k väčšiemu šťastiu alebo sa s nešťastím uspokojíme, pretože nevidíme žiadnu možnosť stať sa šťastnými. Nešťastie […]

Sme stvorení k tomu, aby sme sa stali šťastnými (Ondrej Kotsch)[...]