Drazí přátelé výkladu Bible (exegeze) a čtenáři našeho Evangelica, dnes bych Vám rád představil a společně s Vámi prošel jeden Ježíšův autoritativní výrok, v němž implicitně mluví o sobě samém a významu Velikonoc. Tímto výrokem se ukazuje smysl Kristovy kříže – Ježíšovy spasitelné smrti jako Jeho sebe-oběti za nás všechny. Můžeme zde společně prostřednictvím našeho naslouchání poodkrýt hlubinu paradoxu tzv. radostné výměny: toho, že na sebe Ježíš vzal naše hříchy (zástupná oběť & absolutní láska) a daroval nám namísto nich svou slávu (theosis – „o-božení“). 1. text Jan 12, 24: „Amen, amen, pravím vám – Kdyby pšeničné zrno1, potom co spadlo do země,2 nezemřelo, pak zůstává jen ono samo; ale pokud by […]

Smrt zrna – vzrůst stromu : metafora ukřižování a vzkříšení v Ježíšově výroku u Jana 12, 24[...]

»Milé sestry a milí bratři!«             Rád bych Vás pozval k výkladu a zamyšlení nad jedním z klenotů staro-hebrejské poesie, jímž je právě 148. Žalm.             Tento Žalm, který se nalézá na konci celého biblického Žaltáře (proto i 5. knihy Žalmů), patří ke zvláštní skupině Žalmů: 146. – 150., jimiž je Žaltář uzavírán. Společným tématem těchto básní–písní je chvála – prostá snaha s vděčností a v radosti chválit Boha za všechno! Tato snaha se pak koncentruje a jasně manifestuje ve zvolání, kterým Žalmy z této skupiny (nejen) začínají i končí a které je jejich sdíleným refrénem – Haleluja čili „Chvalte Hospodina“.             Žalm stojí na kořeni הלל – h-l-l. Sám kořen má tři možné (homonymní) významy, dle četnosti: 1. „chválit“, […]

Exegeze 148. Žalmu: (O)pozice Boží chvály (Tomáš M. Živný)[...]