Hned v úvodu se raději sám přiznám, že mám-li psát o aktuální situaci a soudobém dění v pražském („českém“) sboru naší církve, nemohu svůj popis napsat jinak než odbytě: dílem pro nedostatek času, který ve sboru trávím, dílem proto, že si vůbec nejsem jist tím, co vlastně bych měl psát… Klíčovým slovem, kterým bych situaci sboru charakterizoval a které jsem použil už na letošním konventu, by bylo příslovce „napůl“ – „napůl cesty“… Ve sboru přece nejsem „plnohodnotným farářem“, nýbrž jako „administrátor“ – „farář na půl“… mohu popsat vlastně jen krátkou dobu (půl roku): září 2019 – březen 2020… a navíc se, Bohu-díky, o sborovou práci dělím s jinými, kteří venkoncem dělají […]

AKTUÁLNÍ SITUACE V PRAŽSKÉM SBORU (Tomáš Matouš Živný, administrátor)[...]

To najnovšie je, že na zborovom konvente, ktorý sa konal 8. marca 2020, bol za zborového farára opäť zvolený náš brat farár Jaroslav Kratka, ktorý tento zbor zakladal a viedol – najprv tri roky ako kazateľskú stanicu, potom desať rokov ako zborový farár. Cirkevný zbor sa, vďaka Bohu, stále rozrastá. Oproti minulému roku, kedy sme mali 65 členov, dnes máme členov 70. Pribúdajú nám dospelí členovia, deti i študenti. Mládež sa po roku tiež začína rozrastať. Hoci naše stretnutia boli vždy požehnané, trochu sme strádali tým, že sme nemali hudobný doprovod k spevu. Pred pol rokom sa k nám ale pridala sestra Danka, vynikajúca gitaristka, ktorá našu […]

Čo nové v brnenskom cirkevnom zbore?[...]

Sme stvorení k tomu, aby sme sa stali šťastnými, môže znieť ako len jeden z ďalších výrokov o šťastí, ktorý sa stavia do radu iných nespočetných výrokov, návodov, postupov a zaručených receptov k šťastiu. Ak máme problém sa medzi nimi orientovať, či si ich pamätať, nemusí nám to vôbec robiť starosti. Podstatu tejto veci si totiž určite pamätáme. Tá je vpísaná do srdca každého človeka: snaha a túžba každého jedného človeka po šťastí. Nikto nechce byť nešťastný, nikto netúži a ani sa neusiluje o nešťastie. Nanajvýš sme ochotní akceptovať určité nešťastie, aj to len vtedy, keď nás privedie k väčšiemu šťastiu alebo sa s nešťastím uspokojíme, pretože nevidíme žiadnu možnosť stať sa šťastnými. Nešťastie […]

Sme stvorení k tomu, aby sme sa stali šťastnými (Ondrej Kotsch)[...]

Je po voľbách, a volebná kampaň, to je  zvyčajne čas debát: čo je kľúčový problém Slovenska, kde sú jeho príčiny, ako ich riešiť, kto si zaslúži, aby mu bola zverená vláda. A keďže ide o moc, takéto úvahy nie sú v kampani len školskou hrou, pred voľbami sa (zvyčajne) myslí vášnivo, razantne: chcete presvedčiť, pretože keď presvedčíte, môžete jednať, resp. zvyšujete šancu, že vaše okolie, Slovensko, bude také, aké by ste si ho vy priali mať, v opatere ľudí, ktorým dôverujete. Jar 2020 tak je skvelým obdobím pre politický komentár – kampaň dá podnety, nástojčivosť a vášnivosť, pocit, že o niečo ide, koniec kampane zase odstup, pokoj potrebný k nestrannosti, […]

Stav Slovenska na jar 2020 (Juraj Laššuth)[...]

Naše církev se rozhodla vyhlásit 2020. rok Páně jako „Rok vyznání a pokory“, zároveň se však rozhodla připomenout v rámci tohoto roku asi nejvýznamnějšího českého (ne ve smyslu národním, nýbrž ve smyslu státní příslušnosti k Zemím koruny české) luterána – pokorného vyznavače: kněze, kazatele, trpitele, hudebníka, hudebního skladatele, „hudebního vydavatele“, náboženského spisovatele a překladatele Jiřího Třanovského. Protože je Jiřík Třanovský bytostně spjat se Slezskem a slezskými luterány, neboť z tohoto prostředí vzešel a v něm byl formován, vidí naše církev v připomínce jeho osoby styčný bod s naší partnerskou církví LECAV (jakož i SCEAV): odtud právě výstava a proto výstava putovní, aby „putovala“ oběma našimi církvemi, a tak nás spojovala a propojovala (duchovně sjednocovala). Tak se ještě před „šílenstvím kolem koronaviru“ mohla […]

Stalo se v Plzni: Vernisáž výstavy o Jiřím Třanovském[...]

Teraz choď, ja budem s tvojimi ústami a poučím ťa, čo máš hovoriť. (2 Mojžišova 4, 12) Týmito slovami sa prihovoril brat biskup Marián Čop ordinovanému Ondrejovi Kotschovi v druhú pôstnu nedeľu, na službách Božích Slovenského ev.a.v. cirk. zboru dňa 8. marca 2020. Na základe slov, ktoré zazneli Mojžišovi, keď ho Hospodin posielal k izraelskému ľudu do Egypta, aby ich vyviedol z otroctva k životu slobody v Kanaáne, zaznela zvesť ordinovanému bratovi Ondrejovi, ktorého Pán Boh prostredníctvom našej cirkvi posiela do duchovnej služby pre Boží ľud v našej cirkvi nielen v cirkevných zboroch v Prahe ale aj v Brne a Plzni. Okamih ordinácie je veľmi silným momentom pre každého, kto sa k tejto službe odhodlá, hlavne keď […]

Ordinácia nového pracovníka[...]

Volám sa Ondrej Kotsch, v roku 1992 som sa narodil v Kežmarku, kde som bol aj pokrstený. Konfirmovaný som bol v cirkevnom zbore Prešov, v ktorom som prežil väčšiu časť svojho detstva i dospievania až po maturitu na Evanjelickom kolegiálnom gymnáziu. V roku 2010 som sa prihlásil na Eberhard Karls Universität Tübingen v Nemecku, kde som začal študovať evanjelickú teológiu. Už počas gymnázia som vnímal túžbu a veľký záujem ísť študovať teológiu. Pre toto štúdium som sa rozhodol najmä preto, že som pocítil Božie povolanie ku kňažskej službe, ktoré pociťujem dodnes. Počas prvej polovice môjho štúdia som strávil semester na Evanjelickej vysokej škole Augustana v bavorskom mestečku Neuendettelsau. Po úspešnom ukončení […]

Personalia: Ondrej Kotsch – jáhen pro misijní činnost[...]

Narodil jsem se 28. 2. 1971 v Havaně, kde můj otec pracoval na obchodním oddělení. Vzhledem k tomu, že byl na Kubu vyslán celkem třikrát, strávil jsem tam celkem devět let. Po návratu z posledního pobytu v roce 1988 jsem vystudoval obory “Mezinárodní obchod” (hlavní specializace) a “Mezinárodní vztahy” (vedlejší specializace) na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po ukončení studia státní zkouškou v roce 1994 jsem začal pracovat jako referent na odboru Latinské Ameriky Ministerstva zahraničních věcí ČR a v letech 1996 až 2000 jsem byl vyslán na Velvyslanectví ČR v Buenos Aires, kde jsem se v lednu 1998 také oženil s arabistkou Mirjam Šimkovou. Po návratu jsem opustil MZV a krátce pracoval v soukromém sektoru (spedice, bankovnictví), ale v roce […]

Personalia: Stanislav Šlechta – člen revizní komise církve[...]

Narodila jsem se v říjnu roku 1991 jako provorozené dítě mým milovaným rodičům, kteří před komunismem prchli do USA, přesněji do Kalifornie. Zde jsem prožila první léta svého života, než se s námi (mnou a mojí mladší sestrou) rodiče rozhodli vrátit do mezitím již vzniklé České republiky. Díky práci mého otce jsme celá rodina často cestovala a v letech 2007 a 2008 jsme bydleli v Mexiku, v historickém přístavním městě Veracruz, kde jsme já i má sestra navštěvovaly střední školu. Po návratu jsem se, hlavně z důvodu působení v Kühnově dětském sboru, které mě časově velmi vyčerpávalo, natrvalo přestěhovala z Benešova do Prahy, změnila jsem tedy i školu. V roce 2011, po složení maturity na Gymnáziu Evropská v pražských Dejvicích jsem se rozhodla vyměnit Prahu […]

Personalia: Michelle Tesařová – dozorkyně Církevního sboru ECAV v Plzni[...]

Praise to you, Oh Christ, Lord of all creation. You have made all things beautiful in their time. When I look at the heavens, the work of Your fingers, what is man that You are mindful of him? But You have searched me and known me. You test my heart and my mind. In Your book were written, every one of them, the days that were formed for me, when as yet there were none of them. Your rod and staff have guided me into the true path. For this I give You thanks and will glorify Your name forever. How many […]

My Path in You And Your congregation St. Micheal’s Lutheran Church – Isabel Sovitzky[...]