Příprava církevního výletu Po stopách Jiřího Třanovského – něco málo ze zákulisí (Ján Maca)

Jako už každý rok i v tomto podzimu církev plánuje výlet. Za poslední léta jsme navštívili západní Čechy, západní Slovensko a dolní Sasko. Tentokrát se pojede na Slezsko a severní Slovensko. Dostáváme pak někdy otázky, jak vlastně dochází k výběru cíle a organizaci. A jak na to jednoduše odpovědět? Vždy je několik nápadů, kam se podívat. Přicházejí od kolegů i bratrů a sester ze sborů. Ne všechny se mohou uskutečnit, zůstávají v podvědomí a čekají na vhodnou příležitost, kdy se budou realizovat. A pak přijde impulz, bleskový nápad, propojí se možnosti a základní plán výletu je na světě!

Půdu pro vhodné nápady připravuje také zaměření aktivit církve v daném roce. Vždy se promýšlí hlavní myšlenka roku, která určuje, co si budeme připomínat, co budeme víc studovat nebo objevovat. Na programu roku se pracovalo už v květnu roku 2019, při plánování aktivit a prvních podkladech k rozpočtu na rok 2020. Vycházelo se z akcí minulého a probíhajícího roku, kdy výlet měl kladný ohlas. Takže se opět rozhodlo v tom pokračovat a připravit další zájezd v září, kdy jsou už všichni z dovolených domů, je ještě celkem teplé počasí a zároveň se začínáme sžívat s radostmi a povinnostmi školy, zaměstnání, podzimu a církevních svátků.

V tomto roce se nám setkali dvě důležité výročí, předložení Augsburského vyznání v roce 1530 a bitva na Bílé hoře v roce 1620. Ústředí církve hledalo společný motiv, který by obě výročí propojil. A našel je v Jiřím Třanovském. Tuto velkou osobnost – hudebníka, faráře, luterána, exulanta, často upozaďujeme a bereme jakou samozřejmou součást, nebo inventář naší církve. Přitom zapomínáme na jeho přínos a vlastně ani nějak o něm téměř nic nevíme. Jeho dílo je rozsáhlé. Nejznámější jsou jeho písně, ale ještě víc se k nám v tomuto roce váže svým překladem Augsburského vyznání do češtiny z roku 1620. Také do konce života trpěl v důsledku výsledku Bílé hory a musel odejít mimo území Českého království. Z jeho utrpení ale nakonec vyrostl plod povzbuzení dalším generacím i národům kolem. Spojuje dosud Čechy, Slezany, Poláky a Slováky svou pokorou a příkladem vyznáním víry.

Námět byl vymyšlen, teď bylo potřeba dát dohromady program výletu a vybrat konkrétní místa, kde se zastavíme. Tak jsme na ústředí vybrali nejdůležitější místa, kde působil Třanovský na Slezsku i na Slovensku, a spolu s tím jsme se obrátili na naše partnery, abychom dostali ty nejlepší informace a tipy na návštěvy. Itinerář se naplnil rychle zastávkami, spíš bylo potřeba okřesávat a přísně hlídat časy cest a pobytů. Jinak bychom měli na každé zastavení 30 minut, to bychom nestihli ani pořádně vystoupit z autobusu… Už i tak po minulém výletě bylo potřeba se zastavit a zpětně prožít všechny dojmy, které jsme v Německu nasáli na tolika místech jenom za tři dny.

Před konečným schválením programu bylo potřeba ještě se přesvědčit, zda všechno bude i v reálu podle našich představ a tak jsem se vybrali do našich partnetských církví, abychom vše na místě domluvili. A tak již v září minulého roku proběhlo na Slezsku setkání s bratrem pastorem Retmaniakem a biskupem Szpakem z Luterské evangelické církve a.v. a s pastorem Bockem ze Slezské církve ev. a. v. Vyjeli jsme podívat se do Bystřice, Třanovic a Ciezsyna, abychom na vlastní oči viděli, co může čekat účastníky na výletě a zároveň si promluvit i s místními duchovními, co by nám mohli doporučit. Spojila se tak pracovní cesta na utužení partnerských vztahů mezi církvemi s kontrolou detailů programu. A splnilo to účel vrchovatě! Viděli jsme Muzeum Jiřího Třanovského v Třanovicích a našli i hezkou hospodu na oběd v sobotu. Prošli jsme si Muzeum protestantismu v Cieszyne, prohlídli Gościniec a domluvili ubytování. Obeznámili s našim plánem LECAV a získali jejich zájem pro naše záměry. Každé zvolené místo dostálo našim nárokům, setkali jsme se s přátelským přístupem, takže účastníci budou mít z návštěvy určitě hezké zážitky a poučné informace. Tato cesta potvrdila naše odhodlání výlet uskutečnit.

Na Slovensko jsme nenašli takovou příležitost se podívat a zkontrolovat vhodné lokality. Museli jsme se obrátit o pomoc na místní sestry a bratry, kteří doporučili vhodná místa. Sestra Sochorová udělala průzkum ubytování na Liptově. A bratr Jančo pomohl s výběrem restaurace v Dolném Kubíně. Byl vlastně první, kdo navrhoval výlet do tohoto kraje už před několika léty a upozornil také na existenci putovní výstavy o Jiřím Třanovském, kterou připravil místní církevní sbor a jeho farář bratr Stanček. Tu jsme také zapůjčili k nám do Čech a doplnila celocírkevní akce o další rozměr, o propojení církevních sborů. Účastníci výletu ji shlédnou v Bystřici. Ale o výstavě tento článek není, uvádím to jenom jako příklad skloubení myšlenek s možnostmi jejich realizace, které čekají na správný okamžik i delší dobu.

Pak už následovalo období propočtů nákladů, cen ubytování, stravy, rezervace termínů a kompletování materiálů pro církevní radu a synod. O atraktivitě a přínose výletu jsme nakonec, musím říct rychle a bez diskusí, všechny přesvědčili, takže se vše dostalo do programu aktivit na rok 2020 a můžeme se těšit na poznání nových míst i lidí! Případnou komplikací zatím může být nejasný vývoj koronaviru a s tím souvisejících omezení. Ale všichni organizátoři i zabezpečovatelé služeb jsou zatím optimističtí a neplánují zrušení našich rezervací. Samozřejmě, v odhadu budoucnosti si nemůžeme být jistí, proto pokud by byli nějaké pochybnosti, začátkem září bychom upravili program. S takovouto nepříznivou variantou počítáme a máme v organizaci zájezdu rezervy pro tyto změny. Doufám ale v Boží pomoc a ochranu, aby k žádným změnám nedošlo a mohli jsme si vychutnat zajímavá místa, inspirativní sestry a bratry v partnerských církvích, dobré jídlo i mnoho poučení a historických faktů!

Další informace o výletu najdete na stránce církvi: