Bylo mi kolem pětadvaceti, kdy za mnou přišel můj přítel s prosbou, jestli bych nešel za kmotra jeho synovi. V té chvíli jsem si uvědomil, že já vlastně kmotrem být nemůžu, protože nejsem pokřtěný. Najednou se mi vybavily vzpomínky na mého dědečka. Byl to vlastně můj nevlastní dědeček – naši se rozvedli když jsem chodil do třetí třídy, na kterého dodnes s láskou vzpomínám. Bylo mi čtrnáct let a já jsem v něm objevil vzácného člověka a upřímného křesťana. Často jsme si spolu povídali a já jsem se nejenom dovídal tolik nových věcí o křesťanství, ale také jsem se mohl na jeho životě přesvědčovat, jak toto křesťanství vypadá. Škoda jen, že to trvalo jenom jeden […]

Moje cesta do církve aneb jak jsem se stal členem – Pavel Pavlík[...]

Môjmu rozhodnutiu vstúpiť do cirkvi predchádzalo dlhé obdobie, ktoré z rôznych strán formovalo môj pohľad na ECAV. Dva aspekty tohto formatívneho obdobia si zaslúžia detailnejšiu diskusiu, aj keď viem, že aj ďalšie okolnosti prispeli k finálnemu rozhodnutiu vstúpiť do cirkvi. Z tých dvoch stojí na prvom mieste moja rodina, presnejšie manželka a jej širšia rodina. Keď sme sa pred mnohými rokmi zoznámili, vedel som veľmi dobre, že pochádza z praktizujúceho evanjelického prostredia, konkrétne z pietizmom inšpirovaného pôvodne nemeckého prostredia Východného Pruska. Po usadení sa v Prahe som spolu s ňou začal príležitostne navštevovať služby v pražskom anglickom zbore. Bolo to moje prvé uvedenie do cirkvi a Jamesovi Krikavovi vďačím za prvé kroky, ktoré ale neboli […]

Moje cesta do církve aneb jak jsem se stal členem – Juraj Hvorecký[...]