Autor: Editor

Praise to you, Oh Christ, Lord of all creation. You have made all things beautiful in their time. When I look at the heavens, the work of Your fingers, what is man that You are mindful of him? But You have searched me and known me. You test my heart and my mind. In Your book were written, every one of them, the days that were formed for me, when as yet there were none of them. Your rod and staff have guided me into the true path. For this I give You thanks and will glorify Your name forever. How many […]

My Path in You And Your congregation St. Micheal’s Lutheran Church – Isabel Sovitzky[...]

Kdyby se mě někdo zeptal, jaká byla moje cesta do našeho sboru, musela bych začít pravděpodobně tam, kde začíná moje celoživotní cesta – u mého samotného narození. Protože vše, co mě od té doby potkalo určitým způsobem přispělo k tomu, že jsem dneska tam, kde jsem – jsem členkou Církevního sboru ECAV v Praze a v ČR, ve kterém zastávám funkci místodozorkyně a vedu dětské besídky i klub maminek. Moje cesta do sboru tedy začíná tím, že jsem se narodila do evangelické rodiny. Tedy musím se opravit – skoro každé manželství v předešlých generacích mé rodiny bylo smíšené, katolicko-evangelické. Nakonec se vždy jednomu z těchto dvou vyznání přikládala větší váha (většinou se jednalo o vyznání muže) a děti byly pokřtěny v té […]

Moje cesta do církve aneb jak jsem se stala členkou – Magdalena A. Hromadová[...]

Stalo se to na Štědrý den o Vánocích před třemi lety, ale začátek je třeba hledat v minulosti o něco hlubší. Táhlo mi tehdy na třicet let a po několika životních a hlavně milostných kotrmelcích jsem tak nějak nevěděl, co se svým životem. Vysokou školu jsem po 7 letech přerušovaného studia úspěšně nedokončil a zatím co se mí spolužáci houfně ženili a zakládali rodiny, já měl to štěstí, že jsem mohl chodit po plzeňských klubech a jako správný bohém debatovat o smyslu a nesmyslu života nad sklenkou nějakého toho moku. Tehdy jsem si oblíbil jeden plzeňský klub, říkejme mu třeba Kafé Panoptikum. Neřekl bych, že by ten název byl kdy přesný. Káva se tu sice dala koupit a dokud fungoval […]

Moje cesta do církve aneb jak jsem se stal členem – Miroslav Balú Vaňáček[...]

Bylo mi kolem pětadvaceti, kdy za mnou přišel můj přítel s prosbou, jestli bych nešel za kmotra jeho synovi. V té chvíli jsem si uvědomil, že já vlastně kmotrem být nemůžu, protože nejsem pokřtěný. Najednou se mi vybavily vzpomínky na mého dědečka. Byl to vlastně můj nevlastní dědeček – naši se rozvedli když jsem chodil do třetí třídy, na kterého dodnes s láskou vzpomínám. Bylo mi čtrnáct let a já jsem v něm objevil vzácného člověka a upřímného křesťana. Často jsme si spolu povídali a já jsem se nejenom dovídal tolik nových věcí o křesťanství, ale také jsem se mohl na jeho životě přesvědčovat, jak toto křesťanství vypadá. Škoda jen, že to trvalo jenom jeden […]

Moje cesta do církve aneb jak jsem se stal členem – Pavel Pavlík[...]

Môjmu rozhodnutiu vstúpiť do cirkvi predchádzalo dlhé obdobie, ktoré z rôznych strán formovalo môj pohľad na ECAV. Dva aspekty tohto formatívneho obdobia si zaslúžia detailnejšiu diskusiu, aj keď viem, že aj ďalšie okolnosti prispeli k finálnemu rozhodnutiu vstúpiť do cirkvi. Z tých dvoch stojí na prvom mieste moja rodina, presnejšie manželka a jej širšia rodina. Keď sme sa pred mnohými rokmi zoznámili, vedel som veľmi dobre, že pochádza z praktizujúceho evanjelického prostredia, konkrétne z pietizmom inšpirovaného pôvodne nemeckého prostredia Východného Pruska. Po usadení sa v Prahe som spolu s ňou začal príležitostne navštevovať služby v pražskom anglickom zbore. Bolo to moje prvé uvedenie do cirkvi a Jamesovi Krikavovi vďačím za prvé kroky, ktoré ale neboli […]

Moje cesta do církve aneb jak jsem se stal členem – Juraj Hvorecký[...]