Koncem minulého roku 2019 se podařilo uskutečnit další dlouho plánovanou administrativní změnu, a to přesun kanceláře církve a archivu z prostorů na Žižkově do Mathesiovy síně v Jirchářích. Kancelář v bytě na Ježkově ulici, původně zamýšlená jako dočasné řešení, sloužila nakonec ústředí církve tři roky, překlenula období reorganizace a poskytla chybějící zázemí administrativě. Za rychlou ochotu s poskytnutím bytu v tomto období od roku 2017 patří velké poděkování pronajímateli a jeho laskavosti k potřebám církve! Postupně se ale stále víc ukazovalo, že ústředí vyžaduje větší prostory zejména k zasedáním a setkáváním. Jednání církevní rady a rozmluvy s partnery a delegacemi se stále odehrávaly v Mathesiově nebo Lutherově síni mimo kanceláře. Jako nejschůdnější a finančně nejméně náročné se nakonec po zvážení různých možností ukázala idea využití […]
Autor: Editor
Adélo, byla jsi první konfirmandka našeho sboru (církevní sbor ECAV v Praze) a chtěla bych se zeptat, jak probíhala příprava na konfirmaci, jak dlouho trvala a jak potom proběhla samotná konfirmace. Nejdřív jsem s Davidem Jurechem, tehdejším sborovým farářem, mluvila o celé myšlence a smyslu víry. Pak jsme probírali nějaké biblické příběhy a učila jsem se i fakta. Chodila jsem do kostela každý víkend. Samotná konfirmace probíhala tak, že jsem v kostele přeříkala: Otče náš… David se mě zeptal ještě na pár věcí, no a bylo to. Co se ti na konfirmační přípravě líbilo? Jak jsi vnímala konfirmaci, byla to pro tebe spíš těžká zkouška, nebo jsi to brala spíše jako slavnost? Na přípravě se mi […]
„Spievajte Hospodinu novú pieseň, spievaj Hospodinu, celá zem! Spievajte Hospodinu, dobrorečte Jeho menu, zvestujte Jeho spásu deň po deň!“ Žalmy 96, 1-2 Spevokol bol založený v decembri 2009 mládežníkmi stretávajúcich sa pri kostole sv. Michala v Jirchářích na popud mládežníčky Zuzany Veverkovej s cieľom slúžiť na bohoslužbách, počas adventného či pôstneho obdobia a na rôznych cirkevných aktivitách. Historicky prvé stretnutie spevokolu sa odohralo v stredu 9.12.2009 o 18:00 vo veľkej posluchárni Evangelickej teologickej Fakulte (ETF) v Čiernej ulici. Zo začiatku sa stretnutia odohrávali väčšinou na ETF (jedna z posluchární alebo kaplnka) alebo v zborovej miestnosti pri kostole sv. Michala v Jirchářích s maximálnou účasťou 11 ľudí. Prvé nácviky sme mali aj na internátoch, kde členovia […]
Hned v úvodu se raději sám přiznám, že mám-li psát o aktuální situaci a soudobém dění v pražském („českém“) sboru naší církve, nemohu svůj popis napsat jinak než odbytě: dílem pro nedostatek času, který ve sboru trávím, dílem proto, že si vůbec nejsem jist tím, co vlastně bych měl psát… Klíčovým slovem, kterým bych situaci sboru charakterizoval a které jsem použil už na letošním konventu, by bylo příslovce „napůl“ – „napůl cesty“… Ve sboru přece nejsem „plnohodnotným farářem“, nýbrž jako „administrátor“ – „farář na půl“… mohu popsat vlastně jen krátkou dobu (půl roku): září 2019 – březen 2020… a navíc se, Bohu-díky, o sborovou práci dělím s jinými, kteří venkoncem dělají […]
AKTUÁLNÍ SITUACE V PRAŽSKÉM SBORU (Tomáš Matouš Živný, administrátor)[...]
To najnovšie je, že na zborovom konvente, ktorý sa konal 8. marca 2020, bol za zborového farára opäť zvolený náš brat farár Jaroslav Kratka, ktorý tento zbor zakladal a viedol – najprv tri roky ako kazateľskú stanicu, potom desať rokov ako zborový farár. Cirkevný zbor sa, vďaka Bohu, stále rozrastá. Oproti minulému roku, kedy sme mali 65 členov, dnes máme členov 70. Pribúdajú nám dospelí členovia, deti i študenti. Mládež sa po roku tiež začína rozrastať. Hoci naše stretnutia boli vždy požehnané, trochu sme strádali tým, že sme nemali hudobný doprovod k spevu. Pred pol rokom sa k nám ale pridala sestra Danka, vynikajúca gitaristka, ktorá našu […]
Sme stvorení k tomu, aby sme sa stali šťastnými, môže znieť ako len jeden z ďalších výrokov o šťastí, ktorý sa stavia do radu iných nespočetných výrokov, návodov, postupov a zaručených receptov k šťastiu. Ak máme problém sa medzi nimi orientovať, či si ich pamätať, nemusí nám to vôbec robiť starosti. Podstatu tejto veci si totiž určite pamätáme. Tá je vpísaná do srdca každého človeka: snaha a túžba každého jedného človeka po šťastí. Nikto nechce byť nešťastný, nikto netúži a ani sa neusiluje o nešťastie. Nanajvýš sme ochotní akceptovať určité nešťastie, aj to len vtedy, keď nás privedie k väčšiemu šťastiu alebo sa s nešťastím uspokojíme, pretože nevidíme žiadnu možnosť stať sa šťastnými. Nešťastie […]
Sme stvorení k tomu, aby sme sa stali šťastnými (Ondrej Kotsch)[...]
Je po voľbách, a volebná kampaň, to je zvyčajne čas debát: čo je kľúčový problém Slovenska, kde sú jeho príčiny, ako ich riešiť, kto si zaslúži, aby mu bola zverená vláda. A keďže ide o moc, takéto úvahy nie sú v kampani len školskou hrou, pred voľbami sa (zvyčajne) myslí vášnivo, razantne: chcete presvedčiť, pretože keď presvedčíte, môžete jednať, resp. zvyšujete šancu, že vaše okolie, Slovensko, bude také, aké by ste si ho vy priali mať, v opatere ľudí, ktorým dôverujete. Jar 2020 tak je skvelým obdobím pre politický komentár – kampaň dá podnety, nástojčivosť a vášnivosť, pocit, že o niečo ide, koniec kampane zase odstup, pokoj potrebný k nestrannosti, […]
Naše církev se rozhodla vyhlásit 2020. rok Páně jako „Rok vyznání a pokory“, zároveň se však rozhodla připomenout v rámci tohoto roku asi nejvýznamnějšího českého (ne ve smyslu národním, nýbrž ve smyslu státní příslušnosti k Zemím koruny české) luterána – pokorného vyznavače: kněze, kazatele, trpitele, hudebníka, hudebního skladatele, „hudebního vydavatele“, náboženského spisovatele a překladatele Jiřího Třanovského. Protože je Jiřík Třanovský bytostně spjat se Slezskem a slezskými luterány, neboť z tohoto prostředí vzešel a v něm byl formován, vidí naše církev v připomínce jeho osoby styčný bod s naší partnerskou církví LECAV (jakož i SCEAV): odtud právě výstava a proto výstava putovní, aby „putovala“ oběma našimi církvemi, a tak nás spojovala a propojovala (duchovně sjednocovala). Tak se ještě před „šílenstvím kolem koronaviru“ mohla […]
Teraz choď, ja budem s tvojimi ústami a poučím ťa, čo máš hovoriť. (2 Mojžišova 4, 12) Týmito slovami sa prihovoril brat biskup Marián Čop ordinovanému Ondrejovi Kotschovi v druhú pôstnu nedeľu, na službách Božích Slovenského ev.a.v. cirk. zboru dňa 8. marca 2020. Na základe slov, ktoré zazneli Mojžišovi, keď ho Hospodin posielal k izraelskému ľudu do Egypta, aby ich vyviedol z otroctva k životu slobody v Kanaáne, zaznela zvesť ordinovanému bratovi Ondrejovi, ktorého Pán Boh prostredníctvom našej cirkvi posiela do duchovnej služby pre Boží ľud v našej cirkvi nielen v cirkevných zboroch v Prahe ale aj v Brne a Plzni. Okamih ordinácie je veľmi silným momentom pre každého, kto sa k tejto službe odhodlá, hlavne keď […]
Volám sa Ondrej Kotsch, v roku 1992 som sa narodil v Kežmarku, kde som bol aj pokrstený. Konfirmovaný som bol v cirkevnom zbore Prešov, v ktorom som prežil väčšiu časť svojho detstva i dospievania až po maturitu na Evanjelickom kolegiálnom gymnáziu. V roku 2010 som sa prihlásil na Eberhard Karls Universität Tübingen v Nemecku, kde som začal študovať evanjelickú teológiu. Už počas gymnázia som vnímal túžbu a veľký záujem ísť študovať teológiu. Pre toto štúdium som sa rozhodol najmä preto, že som pocítil Božie povolanie ku kňažskej službe, ktoré pociťujem dodnes. Počas prvej polovice môjho štúdia som strávil semester na Evanjelickej vysokej škole Augustana v bavorskom mestečku Neuendettelsau. Po úspešnom ukončení […]